Miluji dotazníky!

Jsem velký fanoušek dotazníků a testů všech možných druhů. Baví mě ověřovat si své znalosti třeba ze zeměpisu (opravdu nejsou Ukulele bulharské hory?) nebo naší historie (tak přidávali do Karlova mostu při stavbě vejce nebo ne?). Taky mě baví zjišťovat si, jak jsem na tom třeba s řešením krizových situací (určitě se přestanu rozčilovat za volantem a v dopravních zácpách) nebo zda jsem dostatečně asertivní. 

Výsledky dotazníků beru vždy zcela vážně! Někdy až přespříliš! Dříve se podle testů a dotazníků dokonce změnil můj život. Na základní škole jsme absolvovali profesně-zájmové testy a výsledky mým učitelům a školním poradcům ukázaly, že jsem jasně technický typ s logickým myšlením, který by se zcela určitě měl ubírat technickým směrem. Takže volba mého studia byla po doporučení všech jasná. Gymnázium s matematicko-fyzikálním zaměřením. 

Stejně tomu bylo i u školních olympiád. Soutěžila  jsem snad ve všech. Matematiku a fyziku mi učitelé téměř nařídili (víme, že je to dobrovolné, ale přece nás nezklameš!), češtinu jsem jedinou chtěla dělat sama. Jenže pak přišel postup do krajského kola a olympiáda z matematiky se z nějakého neznámého důvodu konala ve stejný den jako olympiáda z českého jazyka. Strašně moc jsem si přála soutěžit v českém jazyce, ale musela jsem na matematiku. (Jsem přece technický typ!) No neuspěla jsem. Ani později na matematickém gymnáziu jsem se nikdy nezařadila mezi nadprůměrné matematiky. Matematika mě nikdy doopravdy nebavila. Zato jsem ale byla nejoblíbenější studentkou naší profesorky češtiny. A i když jsem podle testů nikdy nebyla humanitní typ, tak na gramatiku, sloh i literaturu jsem se vždycky těšila. A myslím, že mi i docela šly.

Až mnohem později jsem si uvědomila, jak obyčejný dotazník zásadním způsobem ovlivnil můj život. A že si příště musím dát mnohem větší pozor na to, co a kdo mě bude ovlivňovat. Ano, dotazníky mě pořád vyplňovat baví, ráda se odreagovávám u nejrůznějších kvízů a testů, ale žádný výsledek už nesmí ovlivnit mé skutečné zájmy, přání či osobní postoje. Nepřestanu se stýkat s mojí nejlepší přítelkyní, i když se podle psychologických testů k sobě vůbec nehodíme, ani nezačnu po večerech studovat  fyziku, protože mi náhodou vyšel test z fyziky nejlépe.

Ale tím vůbec nechci říct, že by dotazníky nebyly někdy důležité. Určitě nám v mnoha ohledech mohou pomoci. Mohou  nám ukázat směr, když máme pocit, že nevíme kudy kam,  mohou nám odhalit, jak jsme na tom třeba s komunikací, když máme pocit, že nám okolí nerozumí. Nebo nám třeba prozradí, jaká je naše silná stránka. Ale výsledek musíme brát jako podpůrnou informaci, která nám může pomoci, ale nesmí ovlivnit náš život, pokud to sami nebudeme chtít.

A když  už je tady dnes řeč o dotaznících, dovolím si vás pozvat na náš web, kde jsme pro vás připravili sekci dotazníků na téma Psychologie komunikace. Připravila je pro nás zkušená psycholožka Petra Mašková. Pomohou  vám zorientovat se ve vašich komunikačních dovednostech. Zjistíte, zda vám jde dobře týmová komunikace,  zda umíte naslouchat svému okolí nebo jak jste na tom s emocionální inteligencí.  Výsledek testu uvidíte okamžitě po vyplnění a je určen pouze vám. Takže vyplňujte upřímně a otevřeně.  Jedině tak totiž zjistíte, jak na tom doopravdy jste. 

Na dotazníky se dostanete kliknutím na tento odkaz.

Autor článku: Marie Raková